Koncert v Emauzích je vždy jedinečný zážitek. Studenti našeho gymnázia spolu s učiteli připravují program víceméně dle svých představ. Někdo zpívá, někdo na něco hraje, někdo toho zvládne víc najednou. Už několikátým rokem jsem měla možnost sledovat přípravy a trochu se podílet na organizaci celé akce. Hlavním hybatelem a styčným důstojníkem je moje kolegyně Hanka Nápravníková. Její pozice není jednoduchá, společně s dětmi připravuje program, pomáhá nacvičit jednotlivé nástroje, rozepisuje pro ně party, které tvoří doprovod. Občas je v situaci, kdy nejenom chválí, ale více či méně zdvořile naznačuje, co by se zpívat mělo a co ne, což přináší někdy tak trochu neveselou atmosféru. Věřte, i to je potřeba! Výsledek pak stojí zato!

Letos na našem tradičním vánočním koncertě zazářil nový dirigent. Tak, jak to ve školách bývá, někdo odchází a někdo přichází. Ještě vloni dirigoval Petr Hais, ale protože odmaturoval, hledal se nový adept na tento post. Zvládnout řídit sbor nebo orchestr není vůbec jednoduché, přesto Filip Dvořák dokázal, že je schopen se toho spoustu naučit, překonávat překážky a společně s ostatními předvést skvělý výkon. Filip by rád pokračoval v práci s ryze školním sborem. Doufám, že se mu to podaří, protože čtyřhlasá ukrajinská píseň Ščedryk v jejich podání byla opravdu výborná. Dirigent bez souboru by nebyl nic a tak musíme pochválit všechny zpěváky, zpěvačky, muzikanty. Ti, kteří seděli v publiku mi jistě dají za pravdu, že naši studenti se nesmírně snažili. Vydali ze sebe maximum a nám divákům přinesli jedinečný zážitek. Dlouho budu vzpomínat na písně v podání sólistů jako např. maturantů Gusty Kužely nebo Martina Schwarze, stejně jako vynikající hudební vystoupení v podání Filipa Runda na housle. Nemohu zmiňovat všechny, byl by to dlouhý seznam, proto jen namátkou ti nejstarší, kteří se s námi pomalu loučí. Stejnou radost mi přineslo vystoupení dětí z prim, kteří jsou našimi nováčky a samozřejmě společné zpívání koled nebo zábavné vystoupení učitelů. Velmi si vážím svých kolegyň a kolegů, kteří jsou ochotni vystoupit na veřejnosti a každý rok připravit více či méně zábavné vystoupení. Věřím, že naši studenti to oceňují a vidí nás jinýma očima a v jiných rolích.

Výtěžek koncertu jsme věnovali jako každý rok Kubovi Větrovskému. Jeho sestra Kačka u nás studuje už šestý rok a díky ní jsme se dozvěděli, že mu můžeme touto cestou pomáhat. Kuba byl na prvním koncertě společně s maminkou. Pro všechny bylo její vystoupení velmi emotivní a nezbývá než paní Větrovskou a celou rodinu obdivovat. A ještě musím zmínit, že Kubova maminka upekla pro všechny účinkující (asi sto lidí) sladkosti i slané dobroty! Děkujeme! Také proto se děti rozhodly uspořádat dva koncerty, aby Kubovi zajistily vyšší výtěžek.

Proč mám koncert tak ráda? Má to několik důvodů. V dětství jsem zpívala v dětském sboru na Moravě. Měla jsem možnost zažít ty jedinečné okamžiky, kdy hudba všechny sbližuje a sbor společně vytváří něco jedinečného, na co se nedá zapomenout. Vyhrávali jsme soutěže, pořádali jsme koncerty, jezdili do zahraničí. Jsem ráda, že jsem měla tuhle příležitost a možná proto je pro mě hudba tak důležitá. Dalším důvodem je obrovská energie, kterou mohu čerpat při koncertech ze všech hudebníků. Mívám pocit, že to nadšení mě nesmírně obohacuje, a to mi pak pomáhá překonávat každodenní starosti. V neposlední řadě je to příležitost potkávat se s bývalými studenty, kteří přicházejí a vzpomínají na to hezké, co ve škole prožili.

Co napsat na závěr? Děkuji všem za loňský vánoční koncert a už teď se těším na ten letošní!

Zuzana Kreuzziegerová